Tartu

Historické město, duchovní centrum Estonska, sídlo vzácné severské univerzity. V krátkosti jsme si teď popsali Tartu, kterému dřív Němci říkali Dorpat a Rusové zase Jurjev. Žije tu asi sto tisíc lidí, Čudské jezero je jen co by kamenem dohodil a patnáct století historie (podle archeologů a jejich bádání) rozhodně stojí za víc než jen krátkou noticku do dějepisných učebnic. Tallinn je skoro dvě stě kilometrů na severozápad, takže cestu Estonskem si opravdu užijete. Krásy přírody ukazuje i řeka Emajogi, která spojuje Čudské jezero a Vörtsjärv.

Pány tu nebyli jen ruští carové nebo švédští králové, Tartu má totiž už na první pohled zřetelný německý ráz. Němci zde jsou totiž už prakticky odnepaměti, šlo o opěrný bod při jejich tažení proti Novgorodu, a i po porážce Livonského řádu zde mnoho z nich zůstalo a obchodovalo. Tvořili nejbohatší vrstvu města a jistě není divu, že zde po nich zůstala řada staveb. Byť pravda, Tartuská univerzita je dílem až první poloviny sedmnáctého století. Založil ji válečník, švédský král Gustav II. Adolf, jen relativně krátce před svou smrtí v krvavé bitvě u Lützenu v roce 1632. Vyučovalo se zde ve švédštině, ale později hojně v němčině a teprve až s koncem devatenáctého století byla po nátlaku carských úředníků (podobně jako dříve v Polsku) zavedeny ruština.

Luteránský kostel svatého Jana, ale také botanická zahrada nebo torzo katedrály ze třináctého věku, i to jsou památky města Tartu. Čtvrtstoletí moderní nezávislosti navazuje na událost z roku 1920, kdy se právě zde podepsal mír mezi Rudou armádou a Estonci, který znamenal první krátkou epizodu samostatnosti. Jistě je ale třeba připomenout, že krásy Estonska byste měli poznávat i v Tallinnu nebo Pärnu, ať si uděláte pestřejší obrázek (a víc si toho také na dovolené prožijete…).

25.8.2021

Booking.com